Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obdivuji některé ruční práce

Shabby chic, boho, cotage  country..... styly které mne fascinují čím dál víc.

Když vzpomínám na dětství a srovnávám babičku Pavlu s tetou Emilkou vím, že už tehdy jsem měla slabost k tomu  jak se teta Emilka oblékala, jak měla zařízený byt, jak žila..... Byla to bývalá panská služka, oproti babičce Pavle, která pracovala na poli a v chlévě, Byla Emilka až do pozdního stáří vzpřímená , zachovalá, jakoby noblesní, ale i  distancovaná a osamělá.

Žila velice skromně, protože měla ten nejnižší možný důchod to bylo tehdy v padesátých letech 190,- Kč(prý neměla odpracovaní léta), ale uměla veškeré ruční práce a měla cit pro vytváření pohody domova takřka z ničeho. Od svých bývalých zaměstnavatelů dostávala pro ně nepotřebné věci... okoukané  a vybledlé polštářky, ubrusy, záclonky zbytky porcelánových souprav, zbytky přízí, vln a látek, starý nábytek. Dovedla z ničeho udělat hodně parády. Sama chodila s úhledným drdůlkem, jakousi ruličkou v zátylku, trošku zvlněnou patkou, vzpřímená, štíhlá, ve vybledlých obvykle flanelových šatech na kterých nechyběla rádoby panská zástěrka s volánky.

Bydlela v tzv. chudobinci, v padesátých letech už se mu tak říkat nesmělo, ale byl to  asi dvoupatrový dům, s bytečky o jedné místnosti se společným hygienickým příslušenstvím, kde ve dvoře byly chlívky a kůlničky. teta v nich měla , v jednom dříví a uhlí a ve druhém 1-2 slepice a králíčky. Stále chodila s velkou látkovou taškou a sbírala do ní vše čím mohla zatopit i čím nakrmit svá zvířátka. vzpomínám si jak skoro stále vydloubávala pro králíky pampelišky a přinášela kdejaké roští  na topení.

Emilka byla pravděpodobně duševně nemocná..... nám dětem se to tajilo, ale než přišla do toho chudobince, bývala v různých podnájmech a mívala i pejska, jako děti jsme ji říkávali "teta Haf"..... prý měla období, kdy začala vidět za každým rohem, za každým stromem špiona   ..... mám nějaké tušení, že provedla asi i nějaký  otevřený a hlasitý konflikt s domácími (protože pak přišli lidé říci našim, že Emilu zase odvezli).... a pak ji vždy odvezli do Dobřan, to byl známý blázinec u Plzně. po několika měsících se vracela uklidněná zaražená, zamlklá.

Nevím a asi už se nikdy nedozvím, jakou měla nemoc , asi nějakou  paranoiu, nebo schizofrenii.....můžu se jen domýšlet a spekulovat, co se jí honilo hlavou, jaké bylo její mládí s 11 sourozenci v pastoušce, jaké důvody ji vedli k tomu, aby se tak trochu pozvedla ze špíny a plesnivých stěn, že mohla stát rovně, vzpřímeně i když jen jako lepší služebná. Uměla i dobře vařit a i z obyčejného čaje udělat obřad......

Mrzí mne, že jsem se v mládí více neptala, že nevím, jak žily ženy z generace mých babiček intimně , jaké prožívaly lásky a vzplanutí, jaký vztah měly k sexu, kolik poznaly můžů ..... Jak prožívaly stárnutí a vzpomínky ....

schaby-chic--1.jpg

 

 

 

 

 

 

shabbychicroomsilove20126.jpgd6a9e06d38634c1934152f4792cf7f3d.jpg536b80bdaee59df3a95be9e24759da98.jpgschaby-chic-detske-saticky.jpg